IN MEMORIAM - za duhový most jsme "Elišku" vyprovodili v březnu 2016
ELEGANCE GIRL (S)
- po hřebci Pershing (US) z matky Girl Pro (US)
- narozena 1992 ve švédsku, plemeno Americký klusák
Eleganci jsem si přivezla z Moravy v roce 2005. Když jsem jí koupila, byla 13cti letá, v chovu klusáka dala 5 hříbat, ale na dráze údajně nikdy neběhala. Klisna má typickou povahu klusáka, je snadno ovladatelná, šikovná, pracovitá, ale vztah k člověku je spíše chladný a společnost lidí nevyhledává, přesto jsme si k sobě za těch pár let našli cestu a důvěra mezi námi je veliká. Klisna je pode mnou ochotná jít kamkoliv a absolvovat jakoukoli překážku (ví, že bych ji do nebezpečí neposlala). Naopak já se na ní mohu spolehnout v terénu, když někam přeci jen odmítne jít, ví, proč to dělá. Také je na ní znát od mala život ve stádě, přestože není zlá, umí si ve stádě zjednat pořádek a většinou se během krátké doby stává vedoucí klisnou.
Obsedala jsem jí v jejích 13.letech, zhruba 10 let před tím byla zvyklá na kšírování, ale sedlo a jezdce měla na hřbetě poprvé. Brala to s nadhledem a hned první týden jsme chodili do terénu, což bylo třeba pro zlepšení jejích chodů, nebyla zvyklá dávat si pozor na nohy a v kroku dost zakopávala, což se díky terénu (a správnému ježdění na jízdárně) hodně zlepšilo. První rok jsem s ní absolvovala klasický jezdecký výcvik na jízdárně a práci na lonži, aby se naučila nosit váhu jezdce a správně používala hřbet. Cválat jsme začali nejprve v terénu, pak jsme to teprve trénovali na jízdárně. Klisna velice dobře a ochotně skáče a nedělá jí problém žádný profil skoku, ať již přírodní, barevná bidla nebo vodní příkop. Pokud nezaváhá jezdec, jde klisna přes všechno... Na jízdárně trvá trochu déle než se uvolní a začne „nosit hřbetem“, ale po té se s ní příjemně pracuje a zvládá bez problémů všechny základní jízdárenské cviky. Je příjemně citlivá na holeň i tlamu a k vedení stačí jemné pobídky sedem. Pokud na ní sedí dítě, je velice opatrná a pokud při naklusání zjistí, že jí jezdec nezvládá v klusu (nevyvážený sed), odmítá s ním klusat.
Boxové ustájení klisně nevyhovovalo, tak jsme jí máme doma na pastvině s přístřeškem, kde je absolutně spokojená. 4.06. 2008 nám porodila krásného, statného hřebečka, světlého hnědáka s lysynkou, kterého jsme pojmenovali Esprit Lucky Boy a doufáme, že mu jméno skutečně přinese v životě štěstí. Elegance se projevila jako výborná a zkušenná matka. Otcem hříběte je importovaný holštýnský hřebec 912 Loutanos Orion. Důvodem volby tohoto plemenného hřebce bylo zachování povahy u hříběte, jeho pracovní (sportovní a rekreační) využití a zlepšení chodů. Zatím se tato volba jeví jako správná. Povaha u hříběte je skutečně výborná, s člověkem spolupracuje velice dobře (i když se trochu nezapře zdrženlivost klusáků vůči lidem), velice rychle se učí a chápe, a ve svých necelých 3 měsících zvládal věškeré prvky ošetřování (vázání, čištění, zvedání a mytí nohou hadicí, vodění). Většinu času tráví se svou mamkou na pastvině, občas se jdeme projít do terénu, kde už s námi absolvoval i pár skoků -))) a nedělá mu problém voda, ani auta. Myslím, že průpravu do života má slušnou.
25.07. 2010 nám Elegance porodila další hříbě - hřebečka, smíšeného bělouše ESTEEM LUCKY BOY po hřebci 807 Christy Haller (connemarský kůň). Když bylo tomuto hříběti měsíc, vběhlo Eleganci pod nohy, ona uskočila, aby se mu vyhnula, bohužel upadla a zlomila si loketní kost. Veterinární lékař nám dával minimální naději, ale Elegance je velká bojovnice, nejen, že zvládla hřebečka odchovat do odstavu, ale je tu s námi dál a i přes svůj handicap - kdy má zkrácenou šlachu a přikleklou přední nohu, má chuť žít, dokáže si popoběhnout a všem nám dává velkou životní sílu.
Je škoda, že u většiny „koňáků“ má klusák pověst nevhodného jezdeckého koně. Při správném ježdění, nejsou chody klusáka žádný problém a já osobně je mohu doporučit jako vynikající koně pro rekreaci i nižší sport.